Titulek i následující perex jsou shodou naprosto náhodně pomačkaných klávesnic, čirou náhodou dávajíc smysluplné věty o ničem. Aneb všechno je možné ve "všechno možné".
A pak, že náhody neexistují.
Šla jsem spát ve tři ráno. Což by v mém případě vysokoškoláka nebylo divný. Vlastně vůbec divný, když obyčejně před půlnocí oka nezavřu a zejména když si vstávám kolem 11 hodiny (budiž mi ke cti, že s dvěma přestávka v 6:15 ->Furryho snídaně a 9:30 -> sjetí ranních zpráv na serverech). Divný byl ten důvod. Protože jsem nesvedla skončit.
Já totiž když jednou začnu, neumím skončit.
Takže sem začla šňupat tabák a jen tak s tím neskončím (i když bych mohla a já vím, že bych to v případě nutnosti z fleku udělala, ale co je ta nutnost?).
Hraju florbal x let a jen tak s ním neskončím (a někdy se vážně v zrcadle ptám svého obrazu, proč to všechno vlastně ještě pořád podstupuju?).
Nechám si, s prominutím, srát na hlavu a šlapat po sobě a neřeknu dost (protože jsem hodná/což si naivně myslím/, nebo pravděpodobněji proto, že jsem tak hloupá).
Povídám si do tří do rána, i když už nemám do čeho smrkat a přestože páratka v očích povolují (to proto, že neumím uprostřed dobré zábavy odejít, protože mám strach, že příjdu o něco dobrého a protože s dobrým člověkem nikdy nechcete přestat mluvit).
Protože důvodem a vysvětlením je, že si prostě neumím říct DOST.
Protože neumím odejít první, protože...nerada dělám lidem to, co nemám ráda, když udělá někdo mě.
Takže... koupila jsem si další pakl kapesníků a párátek, můžeme pokračovat?
#lastnightrocks! #fish or #cat #scaryspider
Žádné komentáře:
Okomentovat