Because I care!

Řekli mi fotbal...derby...v Edenu...to musíš vidět...A já řekla: "Fajn! Ale pak vážně pojedu domů."

V hlavě.

Vím, že bych se neměla rouhat. Ale troufám si tvrdit, že už vím, jaké je to na vlastní kůži projít očistcem.

Ándarzeb

Je jedna ráno. Vím, že mám ještě čas. Vlastně spoustu času. Ale uvnitř vím, že je sakra jedno, jestli je jedna ráno dnes, zítra, pozítří. Bude to stejné, den za dnem. Pokaždé budu sedět, koukat, vybírat, přemýšlet a vědět, že...tsondarzeb

Jak jsem se stala neakreditovanou renomovanou novinářkou

Ten soudný den přišel. Byl listopad, podzimního dítěte čas. Spadané listí, které šustí pod nohama, jindy kaluž, jejíž hloubka nejde odhadnout. Takový je podzim a takový je můj příběh.

Díky za nabídku, ale...je důvod, proč já ne

Jednoduchá otázka. A možná ještě jednodušší odpověď.
Protože i bez toho jsem žirafa v zástupu tučňáků.

Krátké vlasy, rozumu dost

Sedím nad šálkem kávy a přemýšlím. Nad sebou. Směju se sama sobě a zároveň se pohoršuji. Nad sebou nad šálkem kávy.

Kde je plamen, někdo bude spálen.

„Naprosto. Zřetelně si pamatuju, když se ten výraz v jejích očích objevil poprvé.“

„A víte proč?“

„Ano. A ani jsem se nemusel ptát,“ poslední slovo se mu zaseklo v hrdle. Schoval tvář v dlaních. Ihned cítil, jak se mu slzy vylily z očí a zkrápěly jemnou pokožku jeho dlaní.