Jak poznamenala jedna z mých kamarádek na FB, v posledních pár dnech má skoro každý plný kanál novinek o tom, že začalo a probíhá a skončilo Prague Games. Mládežnický florbalový turnaj, ze kterého jsem si ve svých mladistvých letech dovezla stříbro a zlato. Dávám důraz na slovo mládežnický, tedy pro mladistvé a proto pro děti. Inu, užijte si kinder párty a plavbu po Vltavě výletní lodí Tyrš, která stejně svou legendární plavbu má již šest let za sebou...Zní to závistivě? Věřte mi, není. Než koukat na ty mladé záškodnice hrající těžce na stone butch či spíš častěji sport dyke, to si radši vezmu kyblíček před televizi a budu zvesela koukat na právě probíhající světový šampionát ve fotbale žen. Tam je totiž na co koukat...!
Začněme Evropou, protože ta v konečném důsledku opravdu velmi zklamala. Čest starému kontinentu zachraňují Švédky s mnou neoblíbenýma Francouzkama. To sme to dopracovali...Hlavně kam to dopracovaly Němky?!
GERMANY:
Nadine Angerer; tak tahle holka vychytala nějaký ty tituly mistryň světa. Už jen to je jí třeba připsat k dobru. Ale to, jak se vyžívá v pokrývkách hlavy? Klobouk? A ta čepička, co měla na tiskovce, když Birgit oznamovala, že si jde dobrovolně sednout na lavičku..tady jady tady dá.
Saskia Bartusiak, mrzí mne, že jsem neviděla moc zápasů německé repre. Skupiny mne moc nezajímaly. Říkala jsem si, že zůstanou velice dlouho v pavouku, vlastně až do finále a tím pádem, že si jich užiju víc. Že si užiju víc takových...hmm...ani ne! Nuže škoda, velká škoda.
Linda Bresonik, proti Japonkám byla na hřišti výborná. Fakt skvělá. Obecně mi teda styl Němek vyhovoval víc, byl takový víc fyzický, rychlý a náročný. Holt je ale technické Japonky udolaly.
Lena Goessling, není co dodat, myslím. Blondýnka, modré oči a atletická postava. Huh!
Birgit Prinz, tohle je pro mě Paní hráčka. Ne proto, že by snad byla nepřehlédnutelná na hřišti, ale proto, jak se zachovala. Není to hráčka hvězdných manýrů, přitom by mohla být. Ano, Německo vypadlo ve čtvrtfinále a Birgit v něm do míče ani nekopla, přičemž mnozí to označují za chybu. Celá ta storka je zajímavá, pro mě z ní ale vychází jediné. Birgit je týmová hráčka, duše týmu. Velká osobnost....a hrozně mi vzhledově připomíná vedoucí mojí katedry (
)
ENGLAND:
Stephanie Houghton, jedna z mála Angličanek, na kterou se dá dívat přímo do obličeje a ne jen na kopací techniku a vypracované svaly...
FRANCE: nemám Francii ráda. Byla jsem tam jednou, když jsem projížděla do Anglie. Jinak nikdy nějak víc. Ale chování Francouzů mi prostě nesedí. Strýček někdy říká, že tyhle negativní pocity vůči Francouzům máme v DNA...Přesto, hrály pěkně. Ne tak pěkně, abych jim fandila, ale místy mi jich bylo i líto. Řekněme, že taktika Švédek nebyla zrovna oslňují (už v semíšku hrály vyčkáváčku a to se mi fakt příčí), ale tak bohužel...spravedlnost je slepá.
Laetitia Philippe, chytat jsem ji neviděla ani minutu, ale sympoška, ne? Někoho mi připomíná...
USA:
Můj tým. Fandila jsem samozřejmě Němkám i Švédkám, ale největší pozornost si ukrajovala USA. Kvůli tomu, jak prestižně k tomu přistupují. Jak tím žijí. Jak hrajou. Jak se dovedou semknout. Věřila jsem, že ve finále se potkají s Němkama a s nefalšovanou americkou pompézností je sesadí z trůnu před vlastním publikem. Protože dojít si pro titul proti soupeři, který může před domácím publikem zkompletovat hattrick, to je víc než třešnčka na dortu. Dovolím si tvrdit, že by to bylo víc, než ta zlatá z Pekingu. Tohle by bylo monstrózně veliké vítězství týmu, který dělá absolutní maximum až do posledního kolíčku na lavičce. Fandím jim a doufám, že jdou Japonky na neúspěšnou sebevražednou misi proti týmu, který zkrátka musí to finále vyhrát, protože jim fandím a moc jim to přeju. A protože je to TEAM. !!!GO USA GO!!!
Hope Solo, řekněme si, že když se někdo jmenuje Hope (v překladu "naděje"), tak to ani nemůže snad dopadnout jinak. Krom teda neoddiskutovatelného estetického zážitku mi v zápase SWE - USA utkvěla v paměti proto, že při penaltě na její branku hrála Švédce dobře na nervy. A protože to dělám často taky, nemohu než říci, že je mi nesympatická. Naopak! A je to penaltový mág. A má zajímavý příběh z minulého MS. Takže oblíbenkyně, vo tom žádná!
Amy Le Peilbet, ta mne zaujala už při úvodním hvizdu. Fotku dávat nebudu, spíš je to smutná hrdinka. Zavinit penaltu, dát si tečí vlastenec. Smutný to osud...Je jasným příkladem, že od jednoho zápasu nelze usuzovat. Prostě se jí nepovedl. V dalších totiž předváděla, jak tvrdý, nekompromisní a spolehlivá umí být. Za mě fakt výborný bek!
Lori Lindsay, no nesežrali byste jí za ten úsměv? Hrozný ouško to je!
Megan Rapinoe, neskutečná to hráčka. Štírek, pracant, mozek. A blázen. Hrozněj blázen. A její tweety z WWC? Končím...
Abby Wambach, stop přechylování jmen. Někomu takovému prostě nemůžete říkat "wambachová". Dokázala bych k ní napsat stovky slov, ale žádné z nich nevystihne pocit, který mám, když ji vidím...hrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat