Zpátky do ulity? - Rozlétnou se jako motýl!
Čekat? - Jít dál!
Snažit se? - Čin je všechno,jen čin!
Tiše pozorovat? - Radostně hulákat!
Smát se? - Čemu!
Radost? -Jenom krátká chvíle!
Doufat? - V co?!
Věřit? - Pátrám,jestli je vůbec komu!
Naděje? -Lživé představy!
Úsměv? - Rozklepaná kolena!
Pohled? - Chci se vpít do prostoru!
Strach!Strach! Já se bojím! Bojím se ! Ano,protože nevím co mám dělat..
Valná většina mě znáte.Víte,že vždy jdu do míst,ke kterým znám cestu.Ale jsem v neznámých končinách,neprobádané půdě a mám z toho strach.
Ne,nikdo mi nepomohl.Mýlila si se,Morče...
Pořád Tě vidím.
Motýla,hvězdu,vlnu i klas.
Sýpky se plní zrním i
korálky chval.
Chodilas pít jak srny
modro studánek.
Poklekni,uvidíš padat květ jabloně na hladinu.
Uprostřed noci je
oříšek snů Tvého čela
a jazýček vah dosud hledá,kde zastavit,
aby ukázal bohatství zamilovaných...
Inhobbok
Žádné komentáře:
Okomentovat