Chybí mi...

Pocit,že vím za čím jdu.Chybí mi jistota v každou věc,kterou dělám.Chybí mi rozhodnost a chybí mi vůle. Chybí mi...pocit,že miluji správně

Chybí mi pevná půda pod nohama... 

 

Čím to je? Zkuste v sobě zabíjet něco,co trvalo 11 měsíců.Nerada se někde ztrácím.

Myslela jsem si,že jsem se poznala.Že vím kdo jsem,za čím jdu a co chci.Teď jsem ztracená sama v sobě a hledám nový cíl.

Zatím jdu po nabídnuté cestě.A bojím se otočit.Protože ve chvíli kdy to udělám,ztratím nad sebou kontrolu.Tu,kterou držím, abych se nezachovala tak jak to mám ve zvyku.Ne,tady a teď nebudu škrtat sirkou a zapalovat most.Ne! Ne! NE!!! 

Jsem odpovědná za své činy.Jedině já si za tohle všechno můžu.A proto nesmím trestat člověka,který si to ani trochu nezaslouží.. 

Možná jsem si to dnes odpoledne řekla tak jak to doopravdy je.

Jsem v háji,v rukou držím flintu a snažím se ji nehodit do žita.Je to jako s tou sirkou.Musím se držet na uzdě,abych neudělala chybu.

Vlastní chyby nazýváme zkušenostmi,ale já už mám zkušeností habaděj..tuhle zkušenost si klidně odpustím

 

Chybí mi Inzátko..(kde je ti ksakru konec?kde jsou hlášení? to ti spočítám,no počkej jen co mi přilezeš na oči.Si mě nepřej!!!) A taky Katie a její antiromantická povaha,protože to je to,co mě na Maltě dokázalo usadit z růževého mraku a představ zpět na zem.To ona mě vždycky stáhla zpět do kruté reality,která mne teď obklopuje.A co je snad nejhorší,trestám sama sebe za předchozí výlety do fantazie.Ano,já člověk živící svět v nitru jsem se zařekla,že teď už ne.Že teď už nebudu živit liché naděje a představy..a to je možná to nejhorší,co v sobě musím zabít.Ne lásku, sama sebe