pondělí 7. prosince 2009

Because it’s bad romance…a taky PÁSMO MYŠLENEK

.....a dost.. Mám doslova plné zuby toho, jak ty zdi kolem mne padají. Mám plné zuby toho vidět všechno jako na dlani a vlastně nic nevědět. Neumím zapomínat. Promiň, neumím. Neumím přestat schovávat se pod stůl, když po mě řvou. Neumím přestat ronit slzy, když nahlas vyslovím to jméno. Neumím zapomínat rychle. Neumím si nevážit těch tří slov, protože vyslovit je bylo ještě těžší, než je pochopit. Neumím na to zapomenout, nemůžu, protože všude mám postavené pomníčky. A tak nezapomínám, babrám se v tom a vím, že za všechno si můžu sama. To já jsem to odstartovala nevinnou větou...

A tak zase píšu. Otevřeně, bez obalu. Vnitřní bolest přenáším na papír, zmatek nahrazují ucelené myšlenky. Nově vytvořená realita v mé hlavě není o nic drsnější než ta, ve které žiju.

„Dlouhá sexuální abstinence, to je tvůj problém!"vybafla z ničeho nic Irča.

„Cože?" vyjekla v odpověď hluboce posazeným hlasem člověka, kterého zaskočíte podivnou otázkou.

„Tak schválně, kdy naposledy, paní Upnutá?" přesvědčovala jí o své pravdě.

„Do toho ti nic není," sklopila oči pro nepříjemné sevření pohledu, který na ní Irena upírala. Znovu se nadechla a dokončila větu:"Ale jen tak mezi námi, zas tak dlouho to není." Zalhala. To poslední, po čem momentálně toužila, bylo, aby jí kolegyně předhazovala sexuální život. Dost, že měla problémy vést ten normální.

„Ženská, která má pravidelný sex, vypadá rozhodně jinak" nenechala se odbýt Irena.

„Hmmm," zahuhlala a ponořila svůj pohled znovu do desky stolu.

„No tak, pojď se mnou dnes večer! Zapaříme, seznámíme se, bude sranda!" vysypala ze sebe prosbu. Takže takhle to bylo! Ve skutečnosti jí vůbec nezajímalo, jaké jsou opravdové důvody, proč se tváří tak upjatě a nervózně odsekává. Jednoduše jí padla nějaká dozajista upařená kamarádka a tak se snaží, aby byla potenciálně lepší kořistí pro sexuchtivé blby po barech. Protože ani chlapi nechodí sami, ale ve dvou. A málokterý se chce dělit s kamarádem o jednu ženskou.

„Nezlob se, dnes už prostě něco mám" prohlásila s hranou lítostí v hlase a usilovně vymýšlela nějaký důvod, proč nemůže jít.

„Rande s křečkem?" Irena povytáhla obočí a zasmála se svému vtipu.

„Tak něco."

Dočetli jste až sem? Já totiž nepokračuji. Nemohu. Musím se nimrat v sobě. Dloubat do toho, co cítím, jak poslouchám Čas od Tomáše Kluse. Na gymplu jsme neustále rozebírali básně. Tak já tady teď napíšu text, nechám se unést tím, co mě v něm drtí a co mě k němu pojí.

V jednu chvíli oba zavřem oči

Asi protože už není

Víc co říct

Je to zklamání

Toho, kdo právě procit

Tyhle dokonale šťastný konce

Slunce zrovna přívalo jaro

Na rovných cestách křivý stíny

A cizí masky

A manekýny

A slova lásky

Můj sladký život

Mezi světy

Mí slepý rány bez odvety,

nepochopitelná touha plout

Raději shořet než vyhasnout.

Když má člověk svý usměvavý stavy

Celý svět se baví s ním

Zatímco chceš-li brečet,

musíš člověče, sám

Mám strach, že mezi náma hloubíš propast do neznáma

Že se někde ve mně snažíš nadechnout

Raději shořet než vyhasnout

Za oknem do dvora kouř cigarety

Malý útěk před tím co ještě přežívá

Stačí slovo proč dlouhý věty

když víš, že bůh se stejně nedívá

a tak se kolem nás stahuje

neúprosný čas a s střepy loňských let

poskládám a chci zpět

ale už nemůžu se hnout

raději shořet než vyhasnout

Bojím se malých zaváhaní a všeho

Co se očekává v dlani se uložit k spánku a ráno vstát

Schovat se všemu a všem

Jen tak bloudit se osudem

Oslněn na chvíli sám sebou

Žít sladký život mezi světy

Dávat slepý rány bez odvety

A mít nepochopitelnou touhu plout

Raději shořet než vyhasnout

 

Tell my sorrow, no tomorrow. It's a very very mad world. I miss you.

 

 

 

 

 

PÁSMO:

- Asi protože už není...

,,I'm just...I feel really sad todayL Last week we spoke only few minutes together"

- Je to zklamání...

,,Zlato, o mne jen tak nepřijdeš, nebojJ ! Dobrou noc"

-Toho, kdo právě procit...

,, Čtu to docela s hubou u kotníku.. Jestli jsem si někdy připadala jako otrava, tak teď trojnásob.. vyložila jsem si to tak, jakoby to byla ztráta času..Nemyslela jsem si to.. myslela jsem si hlavně taky, že teda člověk jsem.. Člověk, s velkým srdcem, co je ovšem hrozně složitý.. vím to.. ale tohle mě dostalo..jdu, promiň"

- Raději shořet než vyhasnout...

,,:-* dobrou noc zlato...jsi pro mne nepostradatelná..ale to víšJ"

- Když má člověk svý usměvavý stavy, celý svět se baví s ním...

,, Dituško, dobrou noc a ať Tě blechy štípou celou noc :-P Zítra to zvládneš...vim to, jsi přeci moje hvězda a budu na Tebe myslet :-*Ja už jsem úplně k.o....tak papa"

- Zatímco chceš-li brečet, musíš člověče, sám...

,,Thanks..for your support. I feel better, if I New that I have someone like you...Really thank from my heart"

- Mám strach, že mezi náma hloubíš propast do neznáma...

,, Promiň, nemám na tyhle naučný řeči náladu"

- Malý útěk před tím co ještě přežívá...

,,hm, stejně nevím, co to je..."

-Stačí slovo proč dlouhý věty...

,,Pešek"

- A tak se kolem nás stahuje neúprosný čas a s střepy loňských let poskládám a chci zpět...

„Mám tě fakt dost ráda, zlato. Takže takové ty moje provokace jako chvilkové naštvání atd. ber s rezervou. Mám na to nějakou úchylku, dělám to všem, na kom mi záleží..."

- Bojím se malých zaváhaní a všeho...

,,Sorry, I can't be perfect."

,,I don‘ t know what to do. I want to be the best but it's impossible because I can't do everything what you want."

Yes, I'm going to sleep. Hey Dita, I like you. I really like you and I hope you know it. Still..."

 

- Schovat se všemu a všem, jen tak bloudit se osudem...

„Nechci se fixovat jen na jednoho člověka, sakra Dito."

-Dávat slepý rány bez odvety...

,,Zklamala jsem Tě..."

A mít nepochopitelnou touhu plout...

„Vykašleš se na mě a budu opět úplně sama. Já to prostě nechci zažít..."

Raději shořet než vyhasnout...

,,Koho to zajímá!?"

 

 

Zajímá to mě. Protože...

„Nevím, jak mě to napadlo. Prostě to šlo rovnou do mobilu. Já vím, že se můžu na ty dvě spolehnout, našla bych i někoho dalšího, ale Tobě prostě děkuji.

Věřím, že tohle je moje nejpevnější a nejdůvěrnější přátelství. Asi jsem chtěla, abys to věděla"

 

Co sis tu nanosil, vezmou si jiní. A já jen stál udiveně v síni. A ona mlčela, stála a hleděla. Ani ryba, ani rak. Prostě jen tak.

Proč jste mi vzali moje jistoty? Nápisy Pozor zlý pes přitlučené na ploty, jízdní řády tramvají i zákazy vjezdu...Všechno to za co jsme se celý život bili, mírnix dírnix v jediné chvíli. Vzali a zmizeli pak u dětského hřiště. Na viděnou pane zase někdy příště. ..Zase někdy příště...

Jsem

Roztříštěná v tisíc kousků, when you're gone. Protože I'm big big girl in a big big world. Já vím, že se to nemá. Hrajeme si na postavy z filmů, co osud svůj znaj. Slib mi dej do očí, že to neskončí. Moc bych chtěla mít malej byt, a v něm mít klid. Možnost kde se ještě skryju. Svůj cit dobře skrýt, ať neví lid, že jsem tady a stále žiju. Nikdo z vás neví, že hide my head, I want to drown my sorrow. No tommorow, no tommorow. Prostě když já The dreams in which I'm dying, are the best I've ever had. I find it hard to tell you, I find it hard to take, when people run in circles..It's all about us...

I hope you know, you know.

It's personal, myself and I.

We've got some straightenin‘ out to do. But you've got to get a move on with your life. It's tome to be a big girl now. And Big girls don't cry...The path I'm walking, I must go alone, I must take the baby stept ‚‘til I'm full grown, full grown.

 

Dostali jsme úkol. Napiště na papírek španělsky slib...když můj přečetli nahlas,řekli pak: ,,Přestaň umírat, neznáme tě tak"

 

Na mém papírku bylo napsáno: Quiero olvidar de amistad.

FAIRYTALES DON'T ALWAYS HAVE A HAPPY ENDING, DO THEY?

 

Žádné komentáře:

Okomentovat