Tak se v tom zase plácám..V tom že nevím co chci..V tom že vím,že bych třeba chtěla..že bych třeba zkusila..že bych..bych bych bych....pozdě honit bycha..tam někde dávno byla vystavena stopka a já to respektuji,toleruji!! ale..co když se ta značka dá povalit?Co když ji nahradí pokračuj v jízdě??
A taky v tom,že místo abych se soustředila a připravovala se na prakticky nejdůležitější období v mé florbalové kariéře,tak bojuju s důvěrou...jak křehká umí být lidská důvěra a jak vtíravé jsou pochyby..Co dodat??
V sobotu večer jsem se soukromně společensky unavila a pokud bych nevypila všechno včera,tak to stejně udělam dneska.Vím že to nic neřeší..Ale aspoň ten krátký únik...Aspoň ta chvíle tvrdého spánku bez pochyb...Proč?
Promáčené boty schnou,
protrhané cesty tmou
a když se rána vysvlíknou,
zmizím všem cizím
...znám se líp.
Padám dolů
zachoulený do peří,
do polštářů, do peřin,
hledám tě, hledám,
se nedám, nedám.
Jsem sám, tak moc sám,
na trochu hygieny do vany kousky pěny dám,
až přijdeš k nám,
konečně odměněný za všechny tyhle změny.
Jsem sám, tak moc sám,
na trochu hygieny do vany kousky pěny dám,
až přijdeš k nám,
konečně odměněný za všechny tyhle změny
...za všechny dny a směny.
Ten svůj bod zlomu
v lesku odrazových sklíček
vypadlých zpod víček
prosím, že bych třeba chtěl
Žádné komentáře:
Okomentovat