Možná mě pamět mate. Pravděpodobně to dělá, protože pamět tohle dělává. Časem lidi mate. Ale vím, že jsem k nim přišla díky svému blogu. Nevím, zda-li má láska k těm dvěma vznikla jenom díky její hudební obeznámenosti, nebo ještě předtím, než se objevila.
V několika měsících roku 2007 a 2008 jsem trávila noci psaním si komentářů na svém blogu s neznámou slečnou. Vím, že jsem se s každým svým příspěvkem těšila na jediné - až znovu napíše. Nevím o tom, jestli jsem jí někdy viděla. Jestli ano, nevím o tom. Nevím, jak se jmenuje. A už to nikdy nezjistím, protože se ztratila. Tehdy jsem pochopila, že internet je jedna velká černá díra, která snese všechno. I mě.
A díky Tobě, neznámá pomlčko, na kterou si sem tam vzpomenu a jejíž postřehy a kulturní vložky mi chybí, děkuji. I kdybych na ty dvě nepřišla díky tobě.
"This is where we break the news to Sara that there is no coffee at the studio. She'll have to wait until lunch to have her third cup of the day. It was pretty devastating for us all to see." T.Q. about S.Q.
Tohle byla první věc, kterou jsem od nich kdy slyšela. Zamilovala jsem se okamžitě. A pořád ji mám ráda. Možná, že pořád nejvíc ze všech. Pravděpodobně proto, že byla první.
Propo, mám radši Saru. I proto, že při absenci kávy vypadáme stejně zdevastovaně...
Taky byla tahle moje první, ale to víš... a mám je od Tebe, ale to taky víš... Nejradši ji nemám, ale vzpomínky zůstanou :)
OdpovědětVymazatA mám radši Tegan, ale alespoň bychom se o ně nehádaly... :)