Seděla jsem v potemnělém kupé vlaku mířícího až do maďarského Budapeště. Vyjížděla jsem z Prahy o půlnoci (mimochodem, úplněk byl nádherný a po 20 letech také nejjasnější). Nemohouc si dovolit luxus usnout, protože bych se nakrásně mohla taky probudit v Uhrách a to jako díky pěkně je to asi tak poslední starost, kterou bych si chtěla ještě přidělat na krk.
A tak byl v hlavní roli iPod. Rakušanka, Francouz a dva Slováci v kupéčku spali jak zabití, a já zuřivě točila na kolečku a vybírala ty "správné" písničky, na které jsem zrovna měla náladu. A řekněme si upřímně, že už byla i lepší...
Každopádně jsem nechtěla spamovat Facebook tím nočním playlistem (do Brna jsem dorazila ve tři ráno a kvitovala, že jsou tady ty skvělé rozjezdy..v té nehorázné noční kose sem opravdu ráda zapadla do vyhřátého autobusu, byť to z nádraží na byt mám směšných 10 minut chůze), a využiju prostor tady. Stejně to tu v posledních měsících více než zanedbávám, takže tááák.
Verše, které mne před 4lety v nezáviděníhodném stavu provázely z Prahy. Z nádherné letní Prahy...A já znova cítila, že Runaway od P!nk je moje charakteristická písnička. Krysařova zpověď ale jakoby mi mluvila z duše. Jakoby vyjadřovala úplně všechno, co chci říct...Život je koloběh, kruh. U mě má zřejmě tak nějak periodicitu čtyř let, nebo co.
A k tomu bych se radši ani nevyjadřovala.
Gave you all I had and you tossed it in the trash
You tossed it in the trash, you did
To give me all your love is all I ever asked, cause
What you don't understand is
I'd catch a grenade for ya
Throw my hand on a blade for ya
I'd jump in front of a train for ya
You know I'd do anything for ya Oooh, oh
I would go through all this pain,
Take a bullet straight through my brain,
Yes, I would die for ya baby
But you won't do the same...
Tak se sama sebe ptám, proč jsem si záměrně opět znova a zas vybírala takové písničky s verši...díky kterým to nemá cenu ani komentovat, protože jsou zkrátka vševypovídající.
Dolores s Cranberries nemohli v noci chybět, to bych si neodpustila. Kor když mám v iPodu kompletní diskografii brusinek:-)
Jedna taková, hmm...a hned za ní byla druhá (pfff...proč jsou skladby v iPodu seřazeny podle abecedy? jenom idiot si může poslechnout tohle a následně pustit Iris => jsem idiot).
Krásná, smutná a taková...melodramatická?
Po těch předchozích dvou člověk potřebuje trochu optimismu....Keep Breathing...Hlavní je to udýchat, všechno co se člověku přihodí. Nezapomenout dýchat. Nedávno při zápase nabrali moji spoluhráčku způsobem, že to nejprve vypadalo, že má vyražený dech. Nikoli. Oko zkušeného (čti dítěte veterinářů) zpozorovalo, že se její tělo dostalo do šoku...když se tělo dostane do šoku, nemá cenu dělat NIC JINÉHO, než zhluboka dýchat. Soustředit se na to, že chcete dýchat. Nejprve to jde ztuha. Ale po chvíli, po pár vydechnutí, se začíná vše vracet do nějakých kolejí. Keep Breathing.
Dostávám se pomalu ale jistě k závěru...zaprvé si přesně nevzpomenu, co sem mezi tyhle písničky vkládala, především ale tohle jsou ty TOP, které mi z nočního vlaku utkvěly v paměti....
Teď přichází na řadu úplně poslední, ta kterou jsem si v noci pustila 7x za sebou. Ano, 7x...Jestli pro štěstí, to sotva. Jenom jsem to potřebovala pořád dokola opakovat, stále pořád. To samé. Točit se v kruhu stejných veršů, stejných vět.
Text naleznete zde. Dál se k tomu nemá cenu vyjadřovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat