Mad world,sorrow,experience,decision

Osud nám do života,do našich životních cestiček, vkládá neustále nové překážky a zkoušky. Většinou se neobejdou bez sebezapření,bez bolesti..

Mě nic nebolí.

Jsem hrdá...

Stojím na svých nohách a mohu se podívat do zrcadla. Mohu se podívat do svých hnědých očí a poklepat si po rameni.To bych mohla udělat,ale tolik egocentrismu ve mně ani není. 

Vidím,slyším...

A ignoruji!

Jak jak jsem několikrát prohlásila, tak jak jsem SI SLÍBILA. 

Vůle...

Rozum vyhrál...! 

A mohu být pyšná.

Ale slavit to nejde,protože má vůle, můj rozum,  bazírování na mých pravidlech a slovec někomu ublížila. Možná to způsobilo víc bolesti než užitku. Třeba mé NE nemělo ten důvod,který jsem si opět třeba jen vyfantazírovala. Třeba jsem jen zase uvěřila něčemu,co se nemůže uskutečnit.

Ale já na Tvou otázku, zda-li se za někým teď otočím, odpověděla NE. Bylo to rozhodné NE,bez vytáček,bez výjimek a podmínek.Žádné zadní vrátka. 

Bylo to tohle NE,kvůli kterému jsem ublížila.Ne,které se zabodlo do citlivé duše jednoho člověka.

    Řekla jsem ne. A Ty jsi možná tiše slavila. Možná,to já se mohu jenom domnívat. Vím jen, že mé ne ublížilo. Ublížilo,ale já mám Tebe. Možná,že jsi jen další má představa,které jsem věrná jak obojek psovi. Možná, ale řekla jsem NE a potvrdila svá slova. Teď je řada na Tobě...

 

Slovo? Úmysl? Myšlenka?

Plán? Předsevzetí?

Nikoliv,čin je všechno.Jen ČIN!