Pět věcí, které opravdu chci

Každý rok mi k narozeninám/svátku přijde alespoň jedno přání s větou "Víš co chceš a za čím jdeš.." v různých variacích. Souhlasí to s tím, jak na lidi působím a jaká i vlastně tak nějak jsem.
Přesto nedávno z kamarádky vypadlo:
"Prý: 'Vím, co chci.' To je tak nehorázně prázdná fráze! NIC, rozumíš, nic to vlastně neznamená."

Na jedné ze svých pendlovacích cest jsem si napsala seznam pěti věcí, které mě napadly, když jsem si řekla: CHCI.

5. naplno žít a milovat 

Mít touhu měnit svět, být jím pohlcena a unešená. Nechci řešit všednosti, kdo koupí chleba a kam pořád mizí zásoby čokoladý (seriously, look at my belly!).  Být zamilovaná do všeho co dělám, milovat svou práci a sebe.

4. číst knihy, po jejichž přečtení ještě několik dní musím přemýšlet

Vracet se k poznámkám ve čtečce, na nalepovacích lístečcích v knížkách. Co to znamená? A jaký to mělo smysl? Proč takhle a ne jinak?!

3. potkávat inspirativní lidi

Protože umět naslouchat je jedna z věcí, kterou se člověk učí celý život. Nenapodobovat, ale být sám sebou; přitom si z ostatních brát to nejlepší. A vracet nazpět to nejlepší ze sebe. Vnímat, že jsou i další lidé s osobitým příběhem.

2. se neustále zlepšovat a učit se nové dovednosti

Člověk zestárne ve chvíli, kdy rezignuje na to držet krok, případně ho přestane určovat. Chci NEbýt ta, které ujede jednoho dne vlak

1. Být tím člověkem, kterého ve mně vidí můj sedmiletý bráška

Protože jen nevinný malý kluk ve vás vidí něco, v co sami pomalu ani nevěříte, že jste. On nepochybuje, nedoufá. Ví, věří. A má vás rád, což se nebojí/nestydí se  říkat nahlas.


Opravdu je "Vím, co chci..." prázdná fráze?  A jak to máte vy?