Kvovadis.

"Quo Vadis. Kam kráčíš? "
Napadlo mě, když jsem po šesti dnech zapnula druhý telefon. Používám ho sporadicky, naposledy jsem ho nedala z ruky někdy v říjnu, od té doby na něm jen ve čtvrtek ve 14,30 pravidelně sleduju stav mého studentského účtu (ani to bych nemusela sledovat, vím, že tam stejně nic pořádného není).
Napadlo mě QUO VADIS, protože jsem si projela staré smsky. Asi proto, že jsem chtěla vědět, co jsem dala před pár dny z ruky.



Určitě bych se mohla rozepsat, okecat a popsat svou hlubokou myšlenku vztahující se k obsahu toho telefonu. Ale myslím, že bohatě postačí tři, možná čtyři následují věty.

Dospěly jsme. Nepřízpůsobily jsme se. A naučily se žít jinak, bez sebe.

A teď, kam kráčím?
Za svými sny. Vždycky jsem je měla. Jsou jen moje a nejdou přenášet na druhé. Kráčím sama, hrdě a neohýbám se. Nemusím přitom dělat žádné kompromisy. Tohle vědomí a sebevědomí mi samo o sobě dělá radost ze života.

#ilovemylife