Cumple aňos feliz

 Fakt už mě nebaví psát perexy k článkům.Fakt nevím,co psát.Jestli čtěte dál,rozklikněte..nebo já nevím..Prostě dámy a pánové:,, Krize,depka"V neděli jsem se vrátila z Ostravy,kde jsem strávila prakticky celý víkend.Jo,psychická příprava mi moc nepomohla.Když se chci na něco připravit,stejně mě dokážou určité věci překvapit.A já se pak chovám jak totální debil.Jak malé děcko ze školky,kterému vezmou oblíbenou hračku.Nedokážu se povznést a zachovat chladnou hlavu.Ne,řeším věci OPĚT spontánně.Ovšem říkám si,že já jsem nikomu neublížila.A to,že se chovám jak největší pako pod sluncem je můj problém,moje trapně dětinské chování.Jenže teď ještě neumím zachovat chladnou hlavu.Nedovedu se ze dne na den,z týdne na týden začít chovat jinak.Prostě to neumím..

,,Dito,celý víkend ses neučila."

Ale učila..učím se neustále.Učím se nepodlehnout bolesti,smutku a své samotě.Učím se nevzdát se.Vtipem se říká :,,neuč se,život tě naučí." Proč je to pravda?

Neustále se pokládám otázku proč.Je na ní nespočet odpovědí.A říkat si,že někdy najdu tu pravou by bylo dost pošetilé.Nebudu si nic nalhávat,stejně je to jenom oddalování příjmout realitu,taková jaká je.
Nedovedu předstírat vlídnou tvář,nedovedu se smát trapným vtipům.Neumím se radovat,když mi chybí to,čím tu radost potřebuji prohnat.Nemůžu,když nemám srdce.Nemůžu,když není v pořádku..
Víte,přišla krize.Velká a mocná.Totálně mě do sebe vtáhla a neumím se z ní dostat.Místo toho bych nejraději...
Příklad za všechno : profesor chemie do mě dneska začal rýt.Obvykle to beru s vtipem a taky mu ironicky odpovídám.Dnes ne.Zkoušel to v nevhodnou chvíli.
Na jeho : ,,Já vím,že se snažíte být středem pozornosti" jsem mu odsekla: ,,Víte co? Dělala jsem něco? Bavila jsem se? Narušovala jsem vaší hodinu? Dělám tu něco,co vám evidetně vadí? Ne,já nechci být středem pozornosti.Kdyby bylo na mě,tak si sednu do rohu a tiše čumím do blba.Můžu já za to,že musím sedět v lavici?! Byl byste tak laskav a aspoň si mě nevšímal?!"

Víte co je ještě krize? Když se vás někdo na vaše narozeniny zeptá jak se máte a vy mu odpovíte: ,,Dost bídně.Dost špatně," a raději odkráčíte,než abyste museli zodpovídat na trapné otázky,co s váma je.Proč se nesmějete,když je to ,,VÁŠ DEN".
Přitom je dneska tak krásné datum 19.11.2007...Samé liché..a je to můj den! Liché dny,ty jsou vždycky moje.Jenže dnes..dnes jakoby nevnímám nic.Jsem zahrabaná někdo hluboko sama v sobě a snažím se...
Já ,blbec největší, si pustím ten nejromantičtější film,co znám.Ten,u kterého jsem snad jako jediná ještě nebrečela.Jo,Pearl Harbor.
Hmmm...tak a slzy mi tekly bezustání skoro celé 3 hodiny.Prostě tolik,co trvá film..Krize!

Včera večer jsem se vracela domů byla tma a já se každým krokem zabořila do sněhu.Připadala jsem si,jakože se znovu a znovu bořím do stejných sraček.Pořád dokola ty samé chyby,pořád dokola ta samá bolest.Ta samota.
Ty sračky okolo mě,to je můj život