O tom,když člověk miluje

A není milován..O tom,proč člověk věří v něco,co žije v jeho fantazii,vnitřním světě.O tom jak moc může člověk něco chtít,dělat pro to vše a nedosáhnout na to...O tom všem bych chtěla mluvit,křičet,psát..

Ale beru pozitivně,že aspoň něco a někde se někomu daří.Popravdě ani já na tom nejsem tak špatně.Podařilo se mi vyřešit jeden problém a na dalším se pracuje,ale ten největší..to,co vlastně ani není problém je stále tu a nejde vymazat z mého života.

Nebo spíš,ten člověk nejde vymazat z mého života.Mít nějakou gumu..Možná spíš,zakázat si představovat,odstranit svůj vnitřní svět.To je to co potřebuji.A jediný člověk mě může donutit něco změnit.Jediný..

Láska je nebetyčná mrcha,milovat znamená nést břímě,které si přidává na váze,pokud není opětována...:(

Někde sem slyšela heslo:,,Miluj a budeš milován." Je to kec,nebo to prostě není řečeno celé.Ano,miluj a budeš milován.Ale člověk,kterého miluješ miluje někoho jiného a ty jsi milován někým jiným,než čí lásku chceš.Začarovaný kruh,ze kterého chci utéct..