Nadpis:Cena,kterou musíš zaplatit
Aby sis uvědomil
cenu sestry
zeptej se někoho
kdo ji nemá
aby sis uvědomil
cenu deseti let
zeptej se nově
rozvedeného páru
aby sis uvědomil
cenu čtyř let
zeptej se maturanta
aby sis uvědomil
cenu jednoho roku
zeptej se studenta který
propadl u závěrečné zkoušky
aby sis uvědomil
cenu devíti měsíců
zeptej se matky, která dala život dítěti, které se narodilo mrtvé.
aby sis uvědomil cenu
jednoho měsíce
zeptej se matky
která dala život
předčasně narozenému dítěti
aby sis uvědomil
cenu jednoho týdne
zeptej se redaktora týdeníku
aby sis uvědomil
cenu jedné minuty
zeptej se člověka
který zmeškal vlak, autobus, letadlo
aby sis uvědomil
cenu jedné sekundy
zeptej se člověka
který přežil nehodu.
Čas na nikoho nečeká.
Važ si každé chvíle, kterou máš.
Budeš si jí vážit ještě víc, když to budeš moci
sdílet s někým zvláštním.
ČIN:
Proklínám se,protože sem strávila hodinu zbytečným psaním slohovky nanečisto,když stejně ve finální podobě je úplně jiná.Jako obvykle..
To mě paní bude zase milovat.Nemá to hlavu a patu.A co asi tak čeká?že jí napíšu-,,no hele,příští týden se dozvím,jestli tahle myšlenka má něco do sebe nebo ne?"Jestli svých cílů můžeme dosáhnout i jinak,než činy?
Ne,můj názor je,že nemůžu.Prostě ČIN je všechno,jen čin.Ať už je to projev lásky,nenávisti či jenom ranní nákup.Všechno tohle je činnost,která po nás zbyde...I když teda ty rohlíky z ranního nákupu asi ne no..
EMPTY,ALONE:
Kez bych mohla citit na koneccich mych prstu,jak hebka je tva kuze.Kez bych mohla slyset tlukot tveho srdce,slyset tve pravidlne nadechy..
Misto toho citim samotu a prazdnotu..
O noťasu a focení:
Až moc,bo se vypiná..megera jedna,zlobí mě..!! dostane zaracha a bude:D(takže ji skřípnu šťávu,pojede chvíli na baterku a až se vyšťaví,tedy mírně zchladne bude moct zase sosat elektřinu..:D)
Jsem to ale příšerný člověk..Já vím,já vím:) A zítra velké focení,snad ten havaj výjde,měla bych jít najít slunečník a žabky...:P a pokud možno,uzmout někde slamňák:)Jooo!!! Focení!!! těším se,s čím příjde Paní:)
Genialita:
Já mám neska prostě skromný den:D:D
Jsem šikovná!Mooooc šikovna..(holt se musim pochvalit sama no,kdyz to nikdo neudela za me!!Stydte se!!)
Pro skolni vylet se strham,pro DT se strham a co z toho mam?Spalene nohy:D
Chjooo:
Tak a ted me tu nechala..chjoo..
Jak nekdo muze spat?!
Jooo excel je můj kamarád,to PC mám ráda.Nemá cenu něco rozmlátit hned po desáteém pokusu.Může jich být přece dvacet!
O te kravě,co mi dneska piše jen zamilovane vzkazy raději ani nemluvim.To tisknuti už sem vzdala,stejně jen zase zlikvidovala pulku lesa pro podělane srdička,kteres stejně hned trham...
Co je horší mit doma,mrazivě nedokonalého chlapa nebo zamilovanou tiskarnu?Oboji vyjde na stejno,nefunguje to tak jak ma..
Idylka:
ďáblík č.2 je na procházce,máma pryč..pohodaaa:)
Sem po snídani,přečetla sem si oboje noviny,vypila kafčo a vyluštila sudoku..No tomu se říká idylka..
Akorat si teď připadám jak důchodce,když si čtu dvoje noviny,piju ranní kávu,luštím sudoku..
Stejně se říká,že dnešní mládež rychleji stárne,tak co:DI když tímhle tempem budu ve svých 16,5 letech zítra pod drnem..:D
Večerní story s :
domácím kávovarem,aneb jak se Diťous rozhodl spřátelit se s domácím kávovarem..
Postup:
1.nachystej velký hrníček/v noci chci zase běhat v kolotoči pro hlodavce/,zmáčkni prostřední tlačítko pro střední kávu.
2.Snaž se nerozlíčílit,když ti drzý kávovar napíše,že došla voda
3.Doplň vodu
4.Opakuj bod 1.
5.Buď v klidu,když ti kávovar napíše,že mu došly kávová zrna
6.Doplň kávová zrna
7.Opakuj bod 1.
8.Vehementně si tři nohy tak,aby byly v teple.Cholerickou scénu takhle v noci jenom kvůli tomu,že kávovar má plný zásobník na pomleté zrna..
9.Vysyp zásobník a opakuj bod 1.
10.Ne,to kladívko na řízky neber,protože ten kávovar má otec rád.Raději popadni bezkofeinovou kávu,prestože si ji nechtěla a ukliď se do svého pokoje
11.Nesnáším techniku
Kéž by:
Zastavím rozjetej vlak.
Ten kdo má z lásky strach,je její zbabělý vrah.
Ten kdo má v duši strach,je svůj zbabělý vrah.
Je mi to jedno jak,čím..
Teorie zůstane pouhou teorií,pokud nepřikročíme k činům.Ano,čin je všechno jen čin.
Ta samota mi už leze na bednu.Kéž by sis to někdy nechala vysvětlit..
Odvaha je:
je hlásit se svým názorům a hodnotám..
Někde něco kutím,nejspíš stojím nad svým gaučem a přemlouvám se k otevření vakuového obalu(rozuměj obal s kostýmem).
Proč? Za co tohleto mám? Za dobré téma? Nebo protože se vážně nebojím říct svůj názor? No nic,čeká mě deset minut na výsluní a pak rychlý pád k zemi.Proč nevím,co tam mám říkat?potká mě okno a já budu mít tygra:(
Ne,kašlu na to..Prostě si stoupnu před pár lidí,něco vyplodím na to téma ,,Problém,který se týká i mě" a pak to budu mít za sebou.Všechno z patra.Jo,sem prostě sebevrah.
Nicméně právě teď zjiťuji,jak my new style sedí k mému kostýmu.Asi nic moc.Nic nebylo to špatný,aby to nemohlo být ještě horší..
Na vysvětlenou:
Rozhodla sem se(nedobrovolne),ze je treba zacit pracovat.Takze sedim nad cisly,premyslim a kutim co kde jak..Nicmene,k tomu mi do usi proudi libezna hudba The Cranberries a moje částečné vědomí svádí boj o to,nepustit si znova Loving Annabelle..
Ja vim,ze to s temi vzkazy ve statusech prehanim,ale pro lepsi poradek,abyste chapali,ze tu vlastne jenom nesedim ale obcas i neco delam,tak to pisu do statusu.A nekdy je ten vzkaz nekomu urcen..Kdyby ten nekdo vnimal svet kolem sebe,mozna by byly veci jinak,nez jsou.Ale kazdy je strujcem sveho stesti..
Před spaním,myslím:
Někdy tě srdce vede do míst, odkud nemůžeš odejít." Ale ani to není nejtěžší. Nejtěžší je to, že když jdeš za hlasem srdce, jdeš do neznáma." A odtamtud se už nemůžeš vrátit..
Obyčejná:
,,Ty nejsi normální."
Ne,nejsem a evidentně mi to žíly netrhá.Jestli někomu jo,tak je mi ho fakt líto.Já nejsem sociální případ,ani přes všechny názory veřejnosti netrpím žádnou nemocí.Takže se laskavě smiřte s tím,že nejsem normální.Mimochodem,ke slovu normální je synonymem obyčejný.Někdo z vás se cítí nebo chce být obyčejným???
Co dál?
Nezměním se kůli nikomu a ničemu.Plačte nebo tleskejte,je mi to putna..
Co je důležité?Jít si za tím,co chci.A já to vím!Příjdu,neboj..
Pak v kleče:
To ticho vykřičníku mě tlačí na hrudníku...
Nesnáším bezmoc..:'(
Vždyť už mě znáš, síly mě opouští
A co když to vzdám?
znám všechny ty volby bez výběru
znám vykřičník skrytý za důvěru
znám to ticho uši rvoucí v šeru
znám modřiny ze srdce úderů
znám otázku pane bože co s tím
znám překvapení že bylo a není
znám už dobře znám...
Kde je síla,když jí potřebuju?
Všude prázdno,v mém srdci nepokoj a tisíc otázek..
Jen plač,slzy ti pročistí oči..
Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít..
Všechno nelítá nízko...
Praha je dál než ví...
ještě něco??Obávám se,že nic víc už ve mě nezbylo..
Po Finsku: (MS 2007 Dánsko,ženy: ČR x FIN)
Ma cenu plytvat slovy na ty dve cernovlase nadhery,co behaji na hristi jen aby eje nekdo vyfotil? Jiny duvod k jejich pritomnosti na hristi sem totiz za cely zapas nepoznala.Nejsem z těch co si stěžuje na rozhodci po zapasech,ale tohle byl fakt priserny vykon..Ale holky bojovaly..bojovaly sec mohly a prestoze se florbal hraje na goly,tak pro me byly jasne lepsi..!
Pro Tebe:
I know,it's blame of myself.
I'm standing on the shore,I calling out your name.I was here before I could see your face.Only clouds will see.Tears are in my eyes,empty like my heart.Why you say ,,good bye"?Maybe it's too late say Sorry.
In the space between what's wrong and right,you'll find me waiting for you..
She's waiting for love:
She's waiting for love.
And I?I'm waiting and cry...
I'm waiting for a new day to rise
Conversations to make sense to me and my mind
I need someone to lift me right off of my feet
And I want it, and I need it, and I'll leave it all behind
And all the changes I've made
And I remember the words, that you'll never say
She looks to the sun...
Taky jen člověk:
I'm human and I need to be loved..
I know that you'll never be the same again
I know that you'll never be just never be alone
Bylo-nebylo a není
všechno je pryč,na mě jsi zapoměla
že na tom ještě něco změním
myšlenka je víceméně pošetilá
všechny co po tobě teď přijdou
všechny už znám a žádná se ti nevyrovná
píšu po zdech bílou křídou
tvoje jméno
protože jenom ty víš co to znamená,
když slabý v kolenou dělám ramena
jen ty víš co pro mě znamenáš
jenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěn
mám víc než dřív tě rád
jsem jen tvůj napořád
Skončilo to mojí vinou
potichu,nerad,ale přiznávám
chci jenom tebe žádnou jinou
jsi moje nebe
protože jenom ty víš co to znamená,
když slabý v kolenou dělám ramena
jen ty víš co pro mě znamenáš
jenom ty víš kdo jsem
Zbyla mi píseň čtyř holých stěn
zbyla mi píseň pro tu jedinou z žen
mám víc než dřív tě rád
jsem jen tvůj napořád
Dál píšu po zdech bílou křídou,
tvoje jméno křičím do všech světových stran
chci jenom tebe,žádnou jinou
jen a jen tebe
protože jenom ty víš co to znamená....
Ve mně navždy zůstává
Tvoje voda živá
Uvnitř odpočívá
Radsi bych to neumela..
Kdybychom přátelům nic nepředstírali,
nikdy bychom žádné neměli.
Podělaný den:
Jak to vypadá,když máte podělanou 24hodinovku??Tedy logicky vzato jeden den?Asi přesně tak,jako se tomu dnes dělo mě...
čas:něco po osmé večerní 21.5. to začalo..
Krom toho,že sem zalehla ve dvanáct,což se mi v posledním měsíci stalo poprvé,tak se vlastně nic neobvyklého nestalo.Jenom něco,co se dalo očekávat a já asi byla poslední,která věřila..
Probuzení do 22.5 proběhlo až příliš obvykle/zase sem přemlouvala a přenastavovala budík,a tím oddalovala výstup ze své lóže).Nicméně,opět sem se kůli tomu nestačila ani seznámit s kávovarem(ne že by mi to po poslední etudě s ním nějak vadilo,přece jenom když vám na desáty pokus udělá místo kofeinové kávy bezkofeinovou..),ale i tak..Pokračuji v popisu dne-začala sem hledat svoji třetí ruku(ne,protéza to není) a nemohla ji najít,přestože sem si byla jistá,že můj milovaná iPod včera večer ležel v obýváku na stole.Takže sem hledala a hledala,a nakonec sem tohle hledná vzdala s ohledem na skutečnost,že za tři minuty jel poslední bus,který by mě dopravil na opačnou stranu města tak,aby ve škole byla v 8:00.A co si myslíte,zrovna neska se KURŇA rozhodl,že pojede o minutu dříve.Z čehož vyplývá,že sem si to těch 250m na zastávku sprintla a Amčou/noťas/ na zádech.A co myslíte?Ano,doběhla sem právě ve chvíli,kdy ten zaštvaný autobusák zavíral dveře.Neobtěžoval se zmáčknout JEDINÉ tláčítko,místo toho dělal,že mě nevidí.Ano,přišla sem do školy pozdě...
Nicméně pokračuji...Poslední šance na školní výlet dnes vzala za své,takže zřejmě v letošním škol.roce budeme tak akorát zírat na ty kýčovité umělé kytky ve třídě..Pak sem někde ztratila své sluneční brýle a to se v mém případě rovná naprostému citovému kolapsu,protože jestli sem na něčem upnutá víc,než na svých Relaxech,tak ať to propadne do pekla( ,,Love,klidně si tam pro tebe dojdu").
Po pěti protrpěných hodinách dojdu domů a chci se totálně zabarikádovat ve svém pokoji a trošec zvednou svoji náladu skouknutím oblíbeného dílu The L word..Přitom mi tu máma hodila Prokopa(5 měsíční bratr),že se bude válet po podlaze a trochu mi to tu vytře(nezměrně slintá).Neprozřetelně mu sundala plinku,i přes mé hlasité,ale OPRAVDU hlasité prostesty.co se nestalo..Podlahu mám skutečně vytřenou,ale to proto,že mi ji kompletně po.ral...
No,když sem šl do obýváku,že si přečtu svoje noviny(odebírám Sport) co se nestane.Sednu si do křesla,můj pes vyskočí na podnožku,že se uvelebí..NO a ne že se kurva musí vyblít na moje nohy?!
Ne,ja nezuřím..Já vůbec nejsem naštvaná...Jenom je venku naprosto šílené hic,které přesahuje moji provozní teplotu..Já sem úplně klidná,jen nesmím myslet,protože..protože prostě nemůžu kůli nečemu zapojit mozek.Uvědomění bolí..
Ale..abych ten den nevylíčila za tak tragicky jak vypadá,alespoň sem přišla na to,jak se zbavím toho,co mě tíží už více jak 8 měsíců..Začnu zase psát..ale znova a něco jiného..
Still:
Někteří lidé stále zapominají na to,že jsem debi-l...:)
!!!Lo Siento!!!
You're still ONE
When I first saw you I saw love...
And you first touched me I felt love...
Jsi krásnej smích,co mi v uších zní...
Jsi sama víc než sama víš.
Love, we all go to hell.
Stop asking me questions, I hate to see you cry
I'm writing this letter and wishing you well...
Tebe už vůbec nic nebolí,tebe už vůbec nic nezajímá..
Srdce máš naboj a pistoli držím já...
Moci říct tak:
Mohla bych Ti do vlasů šeptat o tom,jak je krásné milovat.Jak nádherný pocit je,mít Tě vedle sebe a usínat.Místo toho sama sebe přesvědčuji,že někdě v dálce ještě svítí jedno světlo naděje,které mě nutí jít stále dál jednou strastiplnou cestou.Na ceduli k této cestě stálo ,,K Lásce"..
Aktivka!:
Jak se říká,co si člověk neudělá sám:)
Vzhledem k faktu,že mě nikdo nepozval na oběd,nikdo mi oběd neuvaří a já chci svoje oblíbené těstoviny s kuřecím masem a skvělou omáčkou,nezbyde mi nic jiného,než si tuhle mňaminku udělat sama.Nechcete někdo přijet na oběd??ty těstovinky sou fakt bessssstovní,já je miluju a někdo mi je udělat,tak...uáá..:P
TONY!TONY!:
Tohle se dělá??!!
Doprdele už stim..když se sere,tak se sere..a uz i do moji postele..!!A to doslova...
Přizabila bych ji,kdybych ji tak nemilovala..a to plati ve vice pripadech..chjo..
TY LI TY RI:
Prý budu kůli neustálému poslouchání Ipoda za pár let trpět tylilismem a to je nejčastější příčina sebevražd.
Teď trpím tyrirismem,sebevraždit se nechystám a nebude tomu tak ani,až přesedlám na tylilismus:) Sebevražda je útěk z boje a já z boje neutíkám,ani kdyby bitva nakonec skončila hůř než v případě smrti.Takže tak..Trochu veselejší téma..:
GO CZECH GO!!!HOLKY PATÉ MÍSTO MUSÍ BÝT VAŠÉÉÉÉÉÉ!!GO CZECH GOOO!!!HEJ HEJ HEJ!!ČEŠKY POĎMEEEEEE!!!
Vypadám snad na to?!:
Že jsem matkou 5měsíčního kojence???Momentálně spíš vypadám jak válečná hrdina z Vietnamu,ale o tom pozdějí.Vrátím se k mému údajnému mateřství.
Dnes jsem byla na krajské výstave ve Zlíně,kde náš klub MSBMK pořádal speciální výstavu s vloženou bonitací.O průběhu se nevyjadřuji,zvyšuje to adrenalin v krvi.Nicméně kolem třetí hodiny odpolední přišla jedna paní hrát na city(prostě chtěla ofic.předběhnou řadu),a viděla mámu jak drží na rukou Prokopa(5měs.bratr),kouká na něj a říká:,,Vy už jste babička?Na to nevypadáte.Nebo to není dcery?(stála sem vedle mámy).Ty vole,no já sem vypadal,že po té paní skočím.Jestli něco nenávidím,tak když někdo řekne,že jsem matka jednoho z mých mladších bratrů.Vypadám snad jako člověk,který má potřebu neustále se reprodukovat a zachraňovat tak lidstvo před vyhynutím??NE
Proč vypadám jak válečná hrdina-na páteční odpoledne jsem si do jinak prázdnotou zejícího programu činností zařadila ,,Chvíli pro SVÉ tělo;tedy vyjela sem na inline brusle.No,a zrovna včera sem vyjela asi půl hoďky poté,co se po frýdku přehnala bouřka.No,ale venku bylo vedro,takže sem předpokládala,že už nikde nebudou kaluže...Ehm..jedna jediná byla hned za rohem našeho baráku.A poněvadž sem jela na bruslích,nastavovala jsem si On-The-Go v mém milovaném iPodu,tak sem nějak nevěnovala pozornost kudy jedu.No a ne že sem tu kaluž vysušila.Moje zelené tílko rázem vypadalo jak vyprané ve Woolite BLACK & MAGIC a mé tělo je pokryto šrámy,ještě huř,než když sem si v září dala ten ,,brněnský" tříkilometrový běh slunečnicovým polem..Uznávám,jsem debi-l a už to prostě nelze popřít..
Neřeš a žij:
Tak se snažím neřešit a žít s vědomím,že tou cestou musím jít bez Tebe...
Žádné komentáře:
Okomentovat