Jsem doma...doma..doma..
pořád si to opakuji a nesedí mi to.Proč se za ty dva měsíce stala mým domovem Praha?
Proč mi přijde normálnější říct,když jsem se vracela domů..A myslím tím byt na Palmovce? proč mi příjde,že pořád čekám na ten pokyn,abych se mohla vrátit tam,kde jsem zapustila kořeny? Proč si ve svém pokoji připadám jak vytržená z kontextu?????
A tak máme po X letech rekontrukce i část zahrady..a máme i trávník...a tak jsem prožila dvoudenní prázdniny na 60m2 zeleného pažitu...a přemítala,myšlenkami jsem se vracela tam,kde se mi zalíbilo.
Přemýšlela jsem,jak utíká ,teď již bývalým, kolegům víkendová směna.
Na to,jak Šárka s Petrem procházejí mezi stoly a kontrolují. Jak Šárka posílá do sálu své mnohdy značně nevkusné vtipy.
Na to, jak vládne pohoda a přátelská atmosféra.
Sakra,ani ten trávník mi nepomáhá.
Tohle není obyčejné léto..
transformace...
Hergot, doufám, že ta Šárka nejsem já :-)
OdpovědětVymazat